Užitečná poradna

V letních měsících množství vodních par ve vzduchu (relativní vlhkost vzduchu) v bytech, nebo domech většinou kopíruje hodnoty venkovního prostředí. V zimě, kdy se méně větrá, je hlavním zdrojem vzdušné vlhkosti činnost nás - lidí. Jeden člověk uvolňuje dýcháním a pocením až 300 g vody za hodinu (v závislosti na pracovní aktivitě), proto je situace horší v bytech, kde žije více osob na malé ploše. Nejvíce vody, až 600 g za hodinu, se do ovzduší dostává při sprchování. Dalším výrazným zdrojem odpařování vody je vaření (500 g/h), sušení prádla (400 g/h) a žehlení (200 g/h). Z vodní hladiny akvária se může za hodinu uvolnit až 50 g vody. Vzdušnou vlhkost v místnostech zvyšují i květiny a domácí mazlíčci.

Relativní vlhkost vzduchu (množství vodních par ve vzduchu) úzce souvisí se vzdušnou teplotou. Vzduch je schopen pojmout při dané teplotě jen určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vody pojme. Maximální množství vodní páry, které je vzduch schopný pojmout, odpovídá 100% relativní vlhkosti vzduchu. Ochladí-li se takto nasycený vzduch, jeho schopnost vázat vodu se sníží a přebytečná voda se vyloučí ve formě miniaturních kapiček.

Vodu neobsahuje pouze vzduch. Téměř všechny porézní materiály, například zdi nebo dřevěný nábytek, obsahují určitý objem vody. Mezi obsahem vody v porézních materiálech a vlhkostí v ovzduší je vzájemný vztah. Porézní materiály vodu pohlcují a mohou vodu uvolňovat. K uvolňování vody z porézních materiálů dochází jen v případě, že vzduch není příliš vlhký. Při vyšší relativní vlhkosti ovzduší voda v pórech materiálů zůstává a tím vytváří vhodné podmínky pro růst plísní.

Optimální relativní vzdušná vlhkost se pohybuje od 40 % do 60 %. V podmínkách extrémně nízké relativní vlhkosti vzduchu dochází k vysoušení sliznic, které způsobuje různé zdravotní potíže. Naopak vysoká relativní vlhkost vzduchu je ideálním prostředím pro růst plísní a rozmnožování roztočů. Roztoči totiž nemají svůj respirační systém a jsou zcela odkázáni na příjem vody z okolního prostředí. V 1 g vlhkého prachu v domácnosti může žít až 5000 roztočů – jejich fekálie a produkty rozkladu jejich mrtvých těl jsou významné alergeny.

Udržet vhodnou relativní vzdušnou vlhkost v bytě je v současné době problematické, protože jsme výrazně změnili své zvyky:

• Více se sprchujeme než koupeme (sprchováním se sice šetří voda, relativní vzdušná vlhkost se však zvyšuje více než při koupání).
• Častěji sušíme prádlo přímo v uzavřených prostorech bytu či domu.
• Používáme více neporézní materiály (např. laminátové podlahy, rámy oken a předměty z umělých hmot). V interiérech nám proto chybí "dočasné pohlcovače vlhkosti".
• Zateplujeme domy. V nezateplených domech s netěsnými okny dochází k výměně vzduchu díky netěsnosti okenních spár. K tomuto jevu však v zateplených domech nedochází. Obyvatelé zateplených domů musí v bytech více větrat než byli doposud zvyklí. I když existují okna s různými typy mikroventilací, v praxi většinou nepostačí nechat okna na režim mikroventilace bez dostatečného větrání otevřenými okny.
• Spoříme elektrickou energii. Často se používají nedostatečně výkonné digestoře v kuchyni. Neodvětrávají se koupelny a to zejména v zimních měsících.
• Nedostatečně vytápíme nebo vytápíme jen některé místnosti.

Měli bychom zajistit, aby nedocházelo k vzestupu relativní vlhkosti vzduchu v bytech. Základním hygienickým požadavkem je dostatečné větrání. Dostatek čerstvého vzduchu podmiňuje i zdraví uživatelů bytů.

Větráme krátce, celým oknem a ne dlouze malým profilem okna!!!

Při otevření spižní skříně v kuchyni dochází ke kondenzaci vody z teplého vlhkého vzduchu kuchyně na chladných zdech skříně. Následkem jsou rostoucí plísně. K podobnému jevu dochází i při "vpuštění" teplého vlhkého vzduchu do nevytápěných částí bytu (např. ložnic).

Následující příklad osvětluje závislost vzdušné vlhkosti na teplotě. V kuchyni (plocha 10 m², výška 2,5 m) se při vaření relativní vlhkosti vzduchu zvýší na 100 % při teplotě 20 °C. Na konci vaření můžeme:

• servírovat;
• vypnout topení - při poklesu teploty na 17°C zůstane relativní vzdušná vlhkost 100% a do zdí se vsákne 82,5 g zkondenzované vody;
• zvýšit teplotu na 28°C - tím dojde k poklesu relativní vzdušné vlhkosti na 59%;
• vyvětrat - vlhký teplý vzduch kuchyně nahradíme venkovním studeným vzduchem (ten se ohřeje na teplotu místnosti a jeho relativní vzdušná vlhkost klesne na 30%);
• použít odvlhčovač.