Užitečná poradna

Plísně – mikroskopické vláknité houby - jsou součástí živé přírody, kde se vyskytují nejvíce v půdě. Rozmnožují se sporami, které jsou velmi malých rozměrů (tisíciny milimetru) a které jsou přenášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Ze spory vyklíčí a vyroste plíseň vždy, když k tomu nalezne vhodné podmínky. Základní podmínkou pro růst plísní je vždy vlhkost. Vlhkost (obsah vody ve zdech) je jedinou příčinou růstu a rozmnožování plísní v bytech.

Voda se ve zdech bytů vyskytuje jako následek stavební závady nebo nevhodného užívání bytu. Při nevhodném užívání bytu dochází ke kondenzaci vlhkosti z ovzduší do zdí nebo na předměty.

Stavební závadu uživatel bytu většinou sám nemůže ovlivnit. Svým chováním však může ovlivnit vlhkost v ovzduší. Vlhkost se do ovzduší dostává při všech činnostech spojených s odpařováním vody: vaření, sprchování, sušení prádla, žehlení atd. Při těchto činnostech je důležité větrání. Pokud se v bytě vytvoří více vodní páry než se odvětrá, tak dojde ke kondenzaci vodní páry na chladnějších místech. To je dobře vidět na zrcadlech v koupelnách. Kondenzovaná voda z ovzduší se vsakuje do zdí nebo předmětů a umožňuje zde růst plísní. Na zdech rostou plísně nejvíce v rozích nebo za skříněmi - to jsou místa, která nejsou vysušována proudícím vzduchem. Kondenzace vody z ovzduší je ovlivňována i vytápěním – čím nižší je teplota v bytě, tím více vlhkosti je v ovzduší. Jednoznačným ukazatelem nedostatečného odvětrání vzdušné vlhkosti v místnostech jsou zamžená okna.

Viditelné nárůsty plísní různého zbarvení na zdech nebo i předmětech jsou husté porosty těchto mikroskopických hub a jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spor plísní v ovzduší.

Vysoké koncentrace spor plísní v ovzduší mohou přítomným osobám poškozovat zdraví. Nejčastěji dochází ke vzniku alergického onemocnění včetně astma bronchiale. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Některé druhy plísní mohou způsobit i mykotická onemocnění, např. onemocnění plic, rohovky oka nebo kožní onemocnění.

Z mnoha kazuistik i studií vyplývá jednoznačný vztah mezi přítomností plísní v interiérech a respiračními potížemi. Výskyt zdravotních obtíží závisí na imunologickém stavu (obranyschopnosti) lidského organismu a dávce (množství spor v prostředí) mikroskopických vláknitých hub. Více citlivé k plísním jsou děti, staří lidé a lidé, jejichž organismus je oslaben jiným onemocněním.

Z hygienického hlediska je nutné plísně odstranit použitím přípravků na likvidaci plísní. Je vhodné používat takové přípravky, které mají kromě dezinfekčního účinku i složku, která působí preventivně. Ta zabrání růstu plísní v poškozených místech do doby, než se vlhkost ze zdí odvětrá.

Nejdůležitějším způsobem prevence je zabránění vsáknutí vody do zdí. To znamená dostatečně větrat při všech činnostech, při kterých se vytváří vodní pára. Pokud nelze větrat, je možné při zavřených oknech odstranit vzdušnou vlhkost použitím odvlhčovače.